Výukové moduly v Umíme to: Organizace a použití modulů

Výukové moduly představují praktickou pomůcku pro plánování výuky i procvičování. Učitelé je mohou využít jak přímo pro realizaci výuky, tak při přípravě metodických materiálů, například školních vzdělávacích programů (viz propojení modulů s RVP a ŠVP). Moduly jsou však přínosné i pro individuální vzdělávání či doučování.

Koncepce organizace materiálů

Následující schéma ilustruje hierarchii výukových materiálů. Na nejvyšší úrovni stojí celý předmět, jehož výuka probíhá po mnoho let. Na opačném konci jsou konkrétní výukové aktivity v řádu minut. Moduly se nacházejí uprostřed této struktury – představují tematicky ucelený celek výuky v rozsahu několika měsíců.

Rozsah modulů a jejich částí

Moduly jsou navrženy tak, aby svým rozsahem odpovídaly přibližně několika měsícům školní výuky. Každý modul má jasně vymezené cílové ročníky – uvádíme jak typický ročník, pro který je určen, tak interval, v němž je použitelný.

Skutečný časový rozsah závisí na podmínkách konkrétní výuky a na hloubce probíraného tématu. Moduly tvoří smysluplné tematické celky, které je vhodné procházet jako ucelené části výukového předmětu. Neznamená to však, že musí být využívány pouze sekvenčně – lze je například rozdělit mezi více ročníků, případně lze procházet souběžně více modulů.

Každý modul je členěn na bloky, které se věnují úzce vymezenému tématu, jež je vhodné procvičovat různými způsoby. Rozsahem blok obvykle odpovídá jedné nebo několika málo vyučovacím hodinám. Dílčí aktivity pak představují konkrétní činnosti, které žáci vykonávají v rámci školní hodiny nebo individuálního procvičování.

Výběr a řazení aktivit

Pořadí bloků v rámci modulu je vhodné dodržovat. U jednotlivých aktivit v rámci bloku však není nutné striktně následovat předepsané pořadí ani využít všechny aktivity. Z každého bloku by však žáci měli splnit alespoň některé aktivity.

Diferenciace výuky

Moduly umožňují prakticky realizovat diferencovanou výuku. Pořadí bloků určuje doporučenou sekvenci témat, která by měla být dodržena u všech žáků. V rámci bloků je k dispozici větší množství aktivit různých forem i obtížností, zaměřených na stejné učivo. Není nutné, aby všichni žáci procházeli všechny aktivity – výběr lze přizpůsobit jejich potřebám, pokroku a preferovanému způsobu práce.

Systematické upevňování vědomostí

K upevnění základních znalostí a dovedností je nezbytné jejich pravidelné a systematické opakování – zapomínání je přirozenou součástí fungování paměti. Plánování takového opakování však bývá v praxi náročné. Výukové moduly tuto práci usnadňují několika způsoby:

• V rámci modulu jsou nejprve zařazeny aktivity sloužící k osvojení nových poznatků, následované aktivitami upevňujícími – například procvičováním v kontextu, kombinací více příbuzných témat nebo opakováním s časovým odstupem.
• Upevňování probíhá i napříč moduly – moduly na sebe navazují a systematicky rozvíjejí dříve probrané učivo. Pokud mají žáci s látkou potíže, mohou se vrátit k předchozím modulům. Mnohé moduly také začínají jednoduchými úvodními aktivitami, které slouží k připomenutí potřebných předchozích znalostí.

Doplňkové aktivity

Kromě konkrétních aktivit dostupných v rámci obsahují některé moduly i náměty na doplňkové aktivity (otevřené projekty, diskuze, skupinové aktivity). U těchto aktivit jsou uvedeny pouze stručné náměty, které je možné realizovat různými způsoby. Nejsou tedy řazeny přímo do sekvence bloků. Protože tyto aktivity typicky staví na základních dovednostech, které buduje online procvičování, je většinou vhodné je zařazovat spíše ke konci modulu.