Je třeba najít základové slovo (tj. slovo, ze kterého nejspíš vzniklo zkoumané slovo). Příklady:

pirátství → základové slovo je pirát, jasně v něm vidím/slyším ‑t, proto ve slově pirátství píšu ‑ts‑, ne ‑c‑, které ve slově slyším, když ho vyslovuji.

dědictví → základové slovo je dědic, jasně v něm vidím/slyším ‑c, proto ve slově dědictví píšu ‑c‑, ne ‑ts‑.

Poznámka ke slovům zakončeným na ‑stvo, ‑ctvo, ‑ství, ‑ctví: Pozor na slova, jejichž slovotvorný základ (ta část, kterou mají společnou se základovým slovem) končí na ‑k:

ptactvo (pták + ‑stvo → k se změní kvůli výslovnosti na c a dojde ke zjednodušení skupiny na ‑ctvo).

Končí‑li slovotvorný základ na kteroukoli jinou souhlásku, přidáme k němu pouze příponu a ke změnám nedochází:

lidstvo (lid + ‑stvo), rostlinstvo (rostlina + ‑stvo).

U sloves v rozkazovacím způsobu si pomůžeme tvarem ve způsobu oznamovacím.:

Jeďte za mnou! → tvar ve způsobu oznamovacím je vy jedete, proto ve slově jeďte píšu ‑ď, ne ť.